FOTOKLUB LANŠKROUN

Důležité informace pro členy klubu

 OTEVŘENÝ DOPIS

Otevřený dopis členům fotoklubu
Tak jsem zase v tom.
Rozčarování, smutek, až částečná deprese z toho, jak funguje náš spolek.
Několik posledních měsíců přemýšlím, co se s námi děje, že se nedokážeme vzchopit k smysluplné práci.
Pozoruji to už od projektu Sudety. Původní cíl jsme sice naplnili, ale potenciál projektu využili jen z části. Vzchopili jsme se k významné výstavě, ale poté už nic.
Na vánoční besídku si někteří neudělali čas. Do soutěže Amfo jsem sehnal fotografie na poslední chvíli. Do Rýchor se přihlásil jen Libor, Tomáš a Standa. Maximálku využil jen Standa a já.
Na jaře jsme se dohodli, že pro letošní rok zahájíme nový projekt na téma Surrealismu. První beseda dopadla, i díky svitavákům, velice dobře. Druhá beseda, kam se mi podařilo sehnat zajímavého člověka, už nic moc. A na avizovanou dílnu jsme šli jen v pěti.
Na Výtvarnále jelo spousta mých kamarádů, a z lanškrouňáků jen Libor (Tomáš bohužel nemohl).
Poslední schůzka se nekonala, protože bychom se nesešli.
Nedávno jsme se účastnili vyhlášení výsledků soutěže Amfa. Na páteční setkání fotoklubů jsme jeli jen s Radkem. V sobotu přijel ještě Yanek a Ludvík. A to jsme dostali třetí cenu v kolektivech.

Proč se nescházíme?
Snažím se najít odpověď. Hodně práce v zaměstnání i doma, nutnost šetřit peníze, nabídka jiných aktivit, naše tvůrčí únava, vyhoření?? Možná to mohou být příčiny naší pasivity. Možná nám to brání v další práci.
Nechci dojít do stavu, kdy se budeme scházet ve třech až pěti lidech abychom se viděli, ale fotkám se nevěnovali. To opravdu nechci.
Jak nad tím přemýšlím, tak se sám sebe ptám: „Co s tím? Co udělat pro zlepšení?“. Vždy dojdu ke stejné odpovědi. Buď nás to bude bavit, nebo se dohodneme na odpočinkovém čase.
Vloni na podzim jsem navrhoval změnit pravidelné schůzky na občasné setkání vždy, když budeme cítit, že to k něčemu bude. Reakce, z obavy abychom se nerozpadli úplně, byla zamítavá. Od té doby se zmítáme jak na vlnách. Chvilku nahoře, chvilku dole ale výhled na zlepšení žádné. Proto chci tuto myšlenku znovu otevřít.
Je před námi poslední předprázdninová schůzka. Pojďme se sejít v co největším počtu a otevřeně si říct jak dál. Možná, že na něco přijdeme.

Skalda

Vladimír Skalický – 2.6.2011 20:11

Vzkazovník





nahoru

© 2004 - 2019 Fotoklub Lanškroun | Tvorba WWW stránek Petr Macháček | RSS | redakční systém | on-line návštěvníků: | počítadlo:
optimalizace PageRank.cz
Cestovní systém Egypt Jazykové kurzy PixelEU Referáty Taxi Plzeň Vtipy Weby na míru Zájezdy Zvesela